Pražské státní zastupitelství ukončilo stíhání bývalé sekretářky vsetínského starosty Jiřího Čunka (který se z této funkce v uplynulých letech vyšvihl na vysoká křesla a pak zase rychle spadl pod stůl). Marcela Urbanová podle žalobce sice v případu někdejšího expremiéra při svědectví lhala, ale údajně ne úmyslně. To mi hlava nebere.
Podle deníku E15 zkrachoval projekt Peprnet.cz, který před třemi lety dostal od Ministerstva informatiky velkorysou dotaci na podporu rozvoje broadbandu v kategorii Marketing, osvěta, podpora ve výši až 7,5 milionu korun. Přidělení mnoha milionů tehdy chápali snad jen ti, kdo o něm rozhodli. Portál “druhé generace” byl směsicí nesmyslů od začátku až dokonce. Dvojice televizních moderátorů Slávek (Václav) Boura a Markéta Mayerová se necelé tři roky nemusela starat o výdělek – a utratit takové peníze za něco tak nesmyslného musela i tak být fuška. Z takového rozpočtu by se kupříkladu dal financovat provoz Dětských stránek po dobu minimálně deseti let. Pravda, marketingově by to asi lidi k broadbandu nepřitáhlo, ale on ten broadband je stejně v mnoha vesnicích jen kousek za Prahou hudbou budoucnosti. Jen mimochodem – Dětské stránky mají vyšší návštěvnost než celý Peprnet.cz s Bourou a Mayerovou dohromady. Krásný tunel!
Česká policie, respektive orgány činné v trestním řízení, abych nekřivdil jen úzké velké bandě neumělů, musí být cizím kolegům fakt k smíchu. Švýcarská policie vyšetřuje už drahnou dobu kamaráda pražského primátora Pavla Béma Romana Janouška a případ, ve kterém se miliardy přelévají z jednoho daňového ráje do druhého, rozplétá opravdu pečlivě. Takových kauz už čeští pašáci zamezli pod koberec desítky, aniž by se jim podařilo komukoli cokoli dokázat. Teď se na Česko obrátili s protestem proti liknavosti zdejších úřadů vyšetřovatelé rumunští. I když si o Balkánu můžeme myslet své, čeští státní zástupci, policisté i soudy zaostávají už i za rumunskými. Bez ohledu na to, z jakých důvodů se našim nedaří se svých úloh zhostit a kdo může za to, že pod kobercem zůstává tolik špíny, musí být venku pohled na aktivity zdejších orgánů opravdu k popukání.
Portugalský ministr hospodářství ukázal v parlamentu během bouřlivé debaty paroháče na jednoho komunistického poslance, a protože se jedná o gesto velmi urážlivé, byl premiérem požádán, aby se vzdal funkce. To vzápětí udělal. Jak by podobná aférka proběhla v parlamentní demokracii Česka? Vzhledem k tomu, že s takovými excesy máme u nás zkušenosti, můžete si vybrat z následujících možností.
1. Ministr by se zapřísahal, že na komunistu ukazoval, že má rozepnutý poklopec, což by nemuselo vypadat dobře vzhledem k přítomnosti televizních kamer.
2. Adresát gesta by se zvedl, došel by k řečnickému pultu a řekl by, že ministr je hnůj a chlév.
3. Adresát gesta by se zvedl, došel by k řečnickému pultu a ministra by udeřil otevřenou dlaní do týlu.
4. Ministr by po výzvě k odstoupení řekl, že pokud grémium strany rozhodne, že se musí omluvit, omluví se, a pokud se neomluví, zváží svou registraci.
5. Nestalo by se vůbec nic.
Deset let vedl Nejvyšší kontrolní úřad Lubomír Voleník, který instituci vzniklé v roce 1993 udal řád a povýšil ji na důvěryhodnou. Teď ji několik let vede bývalý politik a existence úřadu se pomalu stává parodií na gangsterku. František Dohnal má zjevně etické problémy, žere kvalitní pomeje ze zlatého koryta a mlaská při tom, až se to rozléhá celou Malou Stranou. Místo aby v takové situaci z chlívku se ctí odešel a uhájil tak čest NKÚ, strká čumákem do všech nepohodlných – tu dvanácti kolegů, kteří poukázali na nesrovnalosti v hospodaření, jinde poslanců a novinářů. Ti všichni si dovolili říct, že něco není v nepořádku a teď mají na krku kárná řízení a trestní oznámení. A instituce, která by měla být ve věci hospodaření čistá jak voda v horské tůni, bude už teď všem, které se snaží kontrolovat, jistojistě k smíchu.