Pane generální řediteli,

já samozřejmě odvahu mít budu a slib dodržím, protože vím, že anonymní dopis mohl automaticky skončit tam, kde by skončit měl. Potud si vážím toho, že jste reagoval. Věřte, že k použití anonymního oslovení jsem měl důvod. Kdybych se už několikrát nepokoušel neúspěšně oslovit Českou televizi pod vlastním jménem, udělal bych to i tentokrát. Chci věřit tomu, že vás k odpovědi donutila právě ona anonymita. Ostatně absence nadhledu ve vaší odpovědi o lecčem svědčí.

Máte pravdu, za svůj život jsem toho moc nedokázal. Nechci vás unavovat svým vlastním dělnickým životopisem ani tím, jak jsem během studia dvou vysokých škol pracoval, abych si aspoň trochu mohl užít života, protože mi bylo žinantní nechat se do svých 28 let živit rodiči nebo kýmkoli jiným.

K vaší otázce: ano, pracuji zhruba 250 hodin měsíčně, protože jsem se vždycky musel spolehnout na své vlastní schopnosti, nikdy jsem nedal úplatek, nikdy jsem nikomu nepřihrál zakázku a nikdy jsem od nikoho nepožadoval protislužbičku. Nestěžuji si. Jsem prostě lempl, který vzhledem k výše uvedenému v životě nic nedokázal a patrně už to ani nikam nedotáhne. Já vám pochopitelně zlatý chlívek přeji, jen si myslím, že kdybyste museli oněch x miliard, které vám přihrávají strýčkové politici ve formě výpalného, vydělat “obchodní činností”, o které píšete, rozhodně byste zvažoval, zda na služebních cestách utratit tolik peněz, zaměstnávat v televizi „veřejné služby“ tolik lidí a obsadit během olympiády tolik stanic sportem, kvůli kterému provozujete – a jistě ne levně – specializovaný kanál.

Ale nešť. Mně je tohle všechno ukradené a upřímně řečeno, možná opravdu vede mé prsty kmitající po klávesnici jen bledá závist. Jediné, co České televizi, která si žije ve zlaté klícce úplně mimo realitu právě díky koncesionářským poplatkům (a díky nim mohla financovat obchodní činnost), vyčítám, je skutečnost, že se vždycky a všude schová za „obchodní tajemství“, krunýř mlčenlivosti či za Radu ČT. To není veřejnoprávní služba, to je hamižnost a zbabělost, která nemá obdoby. Nechám na vašem posouzení, zda je to horší než moje zbabělost, když jsem nepodepsal svůj e-mail.

S úctou

…, …