Rada vzájemné hospodářské pomoci – pardon, Evropská unie – se rozhodla, že Kypr musí výměnou za poskytnutí hospodářské pomoci zdanit bankovní vklady. Středomořský ostrovní stát je trnem v oku pevninské Evropy už drahnou dobu, platí totiž za daňový ráj, což v praxi znamená zejména průhledný systém výběru a jednoduchost podnikání. Jenže na takové móresy nejsou v Evropě zvědaví, a tak Kypřané, které do svízelí stáhly problémy ostatních států eurozóny, musí pykat. Unie tím vzkazuje, že může udělat cokoliv, co se jí zamane. Členské státy srazí podle dohod společenství kramfleky a rovněž ony budou jednat, jenom aby se zavděčily a zůstaly součástí něčeho tak pofiderního. Téměř sedmiprocentní nebo desetiprocentní zdanění toho, co mají lidé a firmy uložené v bankách na Kypru, tak drobným dílem přispěje například k tomu, aby si Evropané dál mohli budovat tenisové kurty, golfová hřiště a nesmyslné image pochybných veřejných projektů, na které v rozpočtu peníze zbývají.