Guvernér České národní banky Miroslav Singer se vzhledem dobře živeného papaláše, co si své korýtko s téměř pětimilionovým platem ročně umí náležitě užít, v rozhovoru pro Ekonom pláče, jak zůstal prostým lidem nepochopen. Bez ohledu na to, jak významné účinky bude mít listopadová intervence centrální banky, což se v tuto chvíli z pozice laika velmi těžce hodnotí, a bez ohledu na prebendy za dohled nad měnovou politikou, které chlapíkům z Příkop jistě patří, je třeba říct, že si za takový mediální obraz můžou sami. Když guvernér zdůvodňoval intervenci bezprostředně loni v listopadu, bušil se ve svou mužnou hruď a fanfaronsky se nafukoval, že jeho tisk peněz nic nestojí. Jistě, třeba v Zimbabwe před několika lety si taky tiskli, jak se jim zachtělo, a stali se mistry světa v inflaci. To u nás sice snad nehrozí, ale Singer by mohl vědět, že tisk bezcenných papírků nepodložených žádnou hodnotou se nám jednou vymstí. To on už ale na své židli sedět nemusí. Bude schovaný někde v teplíčku v nějaké mezinárodní instituci, kde ho budou jemu podobní, co v životě taky normálně nepracovali, aby jim klišé o fundamentálních hodnotách nepřišla k smíchu, po zádech poplácávat.
Je-li někdo chlap, milé děti, pak si má za svým rozhodnutím stát a mediálně ho ustát, ne na hlas lidu, který za krokem banky vidí zlé úmysly, podávat trestní oznámení. Ufňukaný obtloustlý strejda z Prahy bdící nad stabilitou měny je tak trochu paradox.