Policejní exprezident Oldřich Martinů odchází zakrátko do Europolu, kde bude brát kolem tří set tisíc měsíčně. Přejme mu to. Jeho zaměstnání nevyžaduje, aby byl zaměstnancem policie, takže Martinů se stahuje ze služebního poměru. Důvod je racionální a snadno pochopitelný. Jako prezident policistů totiž stihl loni, než skončil ve funkci, pobrat prémie. A protože se mu tím zvýšily nároky na rentu, byl by sám proti sobě, kdyby příležitost nechytil za povlávající kštici. Posledních několik měsíců, než se zúčastnil konkursu v Europolu, si jako obyčejný referent za státní peníze zvyšoval kvalifikaci.

Na Ministerstvu obrany zase ve skladu hromadí sady cínových vojáčků za více než dvě tisícovky a stříbrné nože ve tvaru kordu za téměř 12 tisíc korun za kus. Asi proto, že jsme před lety zrušili základní vojenskou službu a v případě ohrožení by nás neměl kdo bránit. Saša Vondra možná potajmu s cínovými vojáčky cvičí, aby byli schopni ovládat stříbrné kordíky a mohli nás ochránit, až bude nejhůř.

Bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček pro změnu utrácel stamiliony za externí právníky, u nichž není úplně jisté, že je nezbytně potřeboval. Je veřejným tajemstvím, že díky své funkci přihrál své firmě kolem 14 miliard korun z veřejných peněz a za tučné provize, ať už byly přihrány jakýmkoli způsobem, se nám teď tenhle obyčejný český chalupář směje střídavě z tribuny fotbalové Slavie, kterou si z rozmaru koupil, z toskánské vily a z bytu v Dubaji.

Česko je ráj. Zemi, která je ekonomicky na takové výši, aby pohledal. Řekové, Islanďané, Italové, Francouzi a ba i Němci, kdo z vás to má?