ODS v letošní předvolební kampani, kterou prý ještě ani pořádně nezahájila, jak se dá prohýřit 150 milionů, a přitom skončit jako outsider. Oranžoví protivníci z ČSSD vsadili na jasná hesla proklamující boj proti všemu, co českému Honzovi odjakživa nevoní – hlavně proti práci a kousku odpovědnosti sama za sebe. Paroubkovci zjevně vyjeli dál než za hranice Prahy a vědí, že když budou vesnicím plným nemakačenkům na sociálních dávkách, podporách v nezaměstnanosti a předčasných důchodech slibovat kus žvance zadáčo, nemůžou minout. A svoje sliby umí podat stručnými hesly. Modří ptáci mají problémy sami se sebou, její politici, ač mají dopravu zdarma a k tomu několik desítek tisíc jako příspěvek na dopravu, byli nejdál ve Stromovce, takže se plácají v kvaziintelektuálních esejích slibujících něco, čehož podstatu se daří odhalit jen výjimečně. A když navíc boj proti korupci slibují papaláši, co se kamarádí s Hřebíčkem a v Toskánsku se na jachtách scházejí s podivnými tvory, těžko se jim jejich snahy, byť by byly sympatické, dají zbaštit. Hladový sytému nevěří.
Dnes občanští demokraté představili část své strategie. Je plná hesel a komplikovaných propočtů. Akademici si o nich mohou při ranní kávě nebo při čaji o páté báječně rozjímat. Lojza z traktoru na tom ale s chápáním bude hůř. A pokud ho náhodou osvítí duch svatý občanskodemokratický, zjistí, že to s tou podporou podnikání nebude tak žhavé. Chce-li firmě, která přijme nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po rodičovské, zlevnit sociální pojištění jen o 3 600 korun za rok, je to při minimální mzdě jen necelých 15 procent celkové sazby, kterou musí podnikatel zaplatit. Troufám si tvrdit, že s takovou taktikou 170 tisíc nových pracovních míst nevytvoří. A s ještě větší jistotou si troufám vsadit vlastní trekingové boty, že ODS letošní volby nevyhraje.
Otázka je, je-li vůbec v silách ODS nebo jiné, raději nezprofanované strany něco změnit. Podpora ekonomiky dnes znamená radikálně říznout do všech hnijících systémů, které jsme si za poslední desítky let pěstovali – v čele s velkorysým systémem sociálním. Sebrat dávky těm, kdo nepracují a pohodlně se přiživují na rozhazovačnosti eráru, jehož zástupci si už dávno na vlastní kůži ověřili, že z cizího krev fakt neteče, je mnohem nepopulárnější krok než stejné armádě nenažranců slibovat kdeco.