Tag Archives: ČSSD

Obnažená ČSSD

Chválabohu, můžeme si oddechnout. Česká sociální demokracie se na posledním sjezdu až příliš brzy před volbami odhalila. Staronovým předsedou zvolila předčasně až příliš stárnoucího Bohuslava Sobotku – více než dvacetileté zaměstnání v politice dá zjevně zabrat – a vyhlásila programové priority. K těm ekonomickým patří daňová reforma, už asi dvanáctistátřicátáosmá za posledních pár let. Ale k onomu poněkud uklidňujícímu momentu: DPH, jejíž zvýšení ČSSD kritizovala, nehodlají sociální demokraté po takovém comingoutovém setkání snižovat, ale naštěstí ani zvyšovat. Chtějí totiž brát jinde: velkým firmám víc, menším firmám míň a dále pak majetným lidem, zaměstnancům s vyššími příjmy (vyjma poslanců a soudců pochopitelně) a živnostníkům, které stínový ministr financí Jan Mládek považuje za parazity. Kdybychom nebyli občany této země, mohli bychom se uklidňovat, že se na tu frašku, která se odehrává v české kotlině, díváme zpovzdálí jako na nějakou povedenou komedii. Takhle by nám ale měl tuhnout úsměv na rtech.

Vybarvení předsedy

Staronový předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se vybarvil do správných oranžových barev a přiznal, že strana po vyhraných volbách, ke kterým sociální demokraté směřují jako husa po flusu a s jistotou železného oře, nesníží DPH, proti jejímuž zvyšování dosud tak razantně vystupovala. No bodejť by jo! Svět by byl docela zvrácený, kdyby tzv. pravice daně zvyšovala a levice je snižovala! Alespoň tedy víme, jak chápat současnou partajní rétoriku: Kdybychom DPH zvyšovali my, bylo by to v pořádku, protože my to máme zakódované v politických genech. To, že Nečasovu vládu za zvyšování kritizujeme, je naše snaha usměrnit naše soudruhy mírně vpravo a dát jim námět k sebereflexi. Čemu ale máme jako voliči v následujícím roce, který do voleb zbývá, věřit?

Místopředseda není prezident

Kdekdo by čekal, že pokud si nějaká politická strana někoho zvolí za svého kandidáta na prezidenta, tedy na nejvyšší ústavní (byť v současné době značně zprofanovanou) funkci v zemi, považuje takového člověka za kvalitní osobnost, o jehož služby bude partaj vždy stát a bude pokládat za čest, pokud ji bude chtít reprezentovat. V pomateném království krále Bohuslava (rozumějte v České straně sociálně demokratické) ale zmýlená neplatí. Na aktuálním sjezdu vypadl stranický favorit prezidentské volby Jiří Dienstbier z vedení. Samozřejmě to není zase až tak překvapivá událost, všichni tušíme, že Sobotka má Dienstbiera rád jako dýmovnici v bytě koupeném za poslanecké náhrady, a když se mu nepodařilo zbavit se ho korunováním na prezidenta, udělal to teď, při nejbližší možné další příležitosti.

Bůh opatruj tuto zemi!

Sociální demokracie představila na sjezdu ve Vítkovicích nový volební program, který shrnula v dokumentu Nový začátek pro naši zemi. Kromě už tradičních výlevů, jako je zrušení důchodové reformy Nečasovy vlády a rovné daně, chce zvýšit minimální mzdu na 12 tisíc korun měsíčně. To je krásný populismus – kdo by nebral 50% zvýšení mzdy? Problém je v tom, že ti nejhůř placení zaměstnanci se stanou tak drahými, že se spoustě podnikatelů vyplatí nahradit je třeba cvičenými vepři. Tahle libová frajeřina Bohuslava Sobotky, který se v životě neživil jinak než poslancováním, a zkušenostmi z praxe tedy zjevně neoplývá, a navíc vystudoval práva, je cestou do záhuby. Možná si naši zemi v novém pojetí představují sociální demokrati jako šedou ekonomickou zónu – přesně masivní přesun do těchto sfér jejich ekonomické tajtrlíkování totiž přinese. Sobotka, Nečas i Kalousek by se měli chytit za ruce a odkráčet na smetiště politických dějin, a pokud to půjde, velmi pevně za sebou zacvaknout závoru.