Pražský šíbr Ivo Rittig je podezřelý, že má ruce v mnoha případech, které mírně řečeno smrdí. Chobotnice jeho vlivu sahá od politických stran přes dopravní podniky až k veřejným zakázkám. Teď byl v jedné z mnoha kauz konečně obviněn, ale soudce na něj neuvalil vazbu. Porovnání s bývalým hejtmanem Rathem, jehož společenská nebezpečnost závisela na jednom exposlanci-alkoholikovi a jedné sebevědomé ředitelce nemocnice a který ve vazbě strávil rok a půl, nabízí poněkud bizarní pohled. A ozvat by se měli i všichni advokáti třech zneuctěných poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy, kteří pod jhem této novodobé tortury trpěli přes měsíc. Je tohle nějaká spravedlnost?
Tag Archives: David Rath
O odposleších
To je otřesné. Žijeme v zemi, kde je velká část důkazů monstrprocesu (soudního procesu se skupinou kolem Davida Ratha) postavená na odposleších, o nichž není úplně jasné, jestli nejsou upravené (odborníci tvrdí, že se falšovat dají) nebo zkrácené tak, aby z nich vyplynulo to, co je třeba, kde se útržky těchto odposlechů vytrvale daří získávat novinářům a velmi kusé, a tedy vytržené z kontextu, zveřejňovat a kde se nám někdo na základě těchto útržků snaží vysvětlit, že „voda ve výtahových šachtách“ znamená šifru pro úplatky. Umím si pod tím představit cokoli, jen ne procenta pro organizovanou skupinu za zmanipulovanou veřejnou zakázku.
Bratři v (téměř pruhovaném) triku
Když zavřeli Ratha, zatím jen do vazby, tetelili se mnozí koaliční politici blahem a nepokoušeli se skrývat škodolibé úsměvy, když mluvil o tom, že vazba je novodobá tortura. Teď necelé tři týdny sedí ve vazbě milenka odcházejícího premiéra a ten se může přetrhnout, aby ji odtamtud dostal. Hleďme, jak se prohlášení podobají…
„A takto to může trvat měsíce nebo roky, prostě dokud je nezlomíme, dokud je nezdeptáme, dokud je depresí neuvrhneme až na samé dno.“
David Rath 5. 6. 2012 v projevu před Poslaneckou sněmovnou, kam byl přivezen z vazby
„Byl bych nerad, kdyby natahování výslechů a doplňování seznamu svědků působilo dojmem, že skutečným cílem je držet tyto lidi ve vazbě a zlomit je.“
Petr Nečas 3. 7. 2013 ke kauze Jany Nagyové v době, kdy Rath stále čekal na soud ve vazební cele
Kdo s čím zachází, tím také schází…
Kolik stojí čest?
Premiér Nečas, někdejší pan Čistý, se v cestě za pochybnou údržbou země nezastaví před ničím. Domnívaje se, že jen on spasí Česko před zánikem, je schopen spojit se s kýmkoli, jen aby se udržel u moci. Nyní došlo na kriminálníky. Před několika minutami se stal poslancem bývalý místostarosta Kolína Roman Pekárek, který u soudu vyfasoval 6 let (zatím nepravomocně) za korupci. Je to ironie osudu: vláda, která se ohání bojem proti korupci, musí svou existenci založit na korupčníkovi. ODS se údajně pokoušela Pekárka přesvědčit, aby na jedno z míst uvolněných po třech odstoupivších rebelech nenastupoval, ale vidina moci je – jak vidět – hybatelem dění nejen v okruhu premiéra. Jestli nově nabytá poslanecká imunita zachrání Pekárka před vězením, jak se o tom spekuluje, budeme svědky unikátního nanebevzetí dalšího gaunera.
Petru Nečasovi nezbývá než přát, aby mu jeho sázka na lumpy vyšla – pokud nás pošle do pekel, neměli bychom mu to zapomenout –, a poslat mu jedno významné, byť bezplatné doporučení: v litoměřické vazbě čeká na svůj osud člověk, který by byl jistě ochoten vládě výměnou za svou svobodu pomoci, až bude ještě hůř.
Hospodaření podle Ratha
Páteční poledne, jedno městečko ve středních Čechách: Kverulantský důchodce při pohledu na žáky místní základky hořekuje nad tím, jak školákům odjíždí autobusy do všech směrů čtvrt hodiny před koncem vyučování. Mají-li výuku do jedné, autobus odjede ve tři čtvrtě a další jede po druhé. Když jsou ve škole do půl čtvrté, spoje odjíždějí kolem třetí a další vrážejí před půl šestou.
O několik dní později: Obyvatelé středních Čech dostávají do schránek první letošní číslo 32stránkového Středočeského magazínu. Ten je plný fotografií místního hejtmana Davida Ratha, kterýžto někde poklepává na základní kámen čehosi, jinde něco jiného slavnostně otevírá, onde se pyšní úspěchy při získávání dotací. V časopisu nechybí ani rozhovor se spolustraníkem a několik stran plivání špíny na politické soupeře.
Mají tyto věci kauzální souvislost?