Bohuslav Sobotka dokazuje, že vládnout se dá, i když se jeden netěší příliš velkému respektu, stačí mít hroší kůži a dostatečnou touhu po moci za každou cenu. Ministr financí a v posledních měsících faktický vládce české politické scény Andrej Babiš se mu vysmál, když premiér na jeho adresu vypustil nesmělou výzvu, aby zanechal podnikání a vyhnul se tak střetu zájmů, a udělal z něj troubu.
Bez ohledu na to, jak mohutná a doširoka otevřená chapadla Babišova chobotnice má, je třeba přiznat, že Sobotkovo ponížení není neoprávněné – úřadující předseda vlády opravdu není z těch, kdo by mohli tvrdit, že o podnikání, a stejně tak o životě něco tuší. Sobotka je oficiálně Babišovým nadřízeným a ve slušné společnosti by mělo platit, že si šéf umí na domácím hřišti zjednat pořádek. Magnát a předseda hnutí ANO je ale utržený ze řetězu a bezvládný Sobotka ho rozhodně zpátky nepřiková. Nevzbuzuje totiž příliš respektu, charisma příliš nepobral a bouchnout do stolu neumí. Oč snazší by pro něj dnes vládnutí bylo, kdyby za uplynulých dvacet let vyměnil aspoň načas teplou poslaneckou židli za nejistou existenci obyčejného smrtelníka?
Ale teď už je pozdě honit strýčka Bycha. A ruku na srdce: Bohuslav Sobotka by stejně neměnil, z živnostenských paušálů, které se teď chystá krátit, by na byt tak jednoduše, jako se mu to povedlo z poslaneckých náhrad, nenašetřil.
