Návrat lidovců do Poslanecké sněmovny před několika měsíci mohl být nadějí na návrat jakés takés slušnosti do politické vřavy. Teď už je to jinak. První vlaštovkou shnilosti byla nominace antikomunisty Hermana do vlády, v níž by mohl sedět spolu s Andrejem Babišem, který nemá jisté, že za pár dní v Bratislavě přesvědčí tamní soud, že s StB nespolupracoval. Ale to jeden ještě neví, jak se ten který zachová, až to bouchne. A teď předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, mimochodem další z četných shromažďovačů funkcí, neboť si vedle předsednictví strany ponechá i mandát zastupitele Královéhradeckého kraje, samozřejmě bude poslancem a kromě toho také ministrem, otevřeně přiznává, že pokud se Babiš na rodném Slovensku neočistí, nebudou ho lidovci nutit k odchodu. Pochopitelně to holobrádek umí vysvětlit: na naše místo by přišel Okamura a to my přece tomuto národu udělat nemůžeme, tedy – vlastně se pro dobro vlasti obětujeme a jinými slovy budeme vládnout s estébákem. Ať už ten soud dopadne jakkoli, toto by měla být pro voliče KDU-ČSL jasná indicie: lidovci rozhodně návrat slušnosti neznamenají. Pro pocit moci jsou schopni spojit se s kýmkoli. Třeba s udavači. Takže tak, křesťani!
Tag Archives: vláda
Veselé Vánoce přejí nenažranci!
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka před několika dny slíbil, že spolu s dalšími koaličními stranami dají občanům Česka k Vánocům rozpočet na příští rok. A teď už se rýsuje nová nadílka; obdarovaných ale bude tentokrát o dost míň – rýsující se vláda navýší počet ministerských křesel ve vládě o tři. Statisticky vzato to znamená zvýšení množství vyžírků ve Strakově akademii a detašovaných pracovištích o víc než pětinu. Gratulujeme ke štědrému Ježíškovi a přejeme hodně sil při snižování státních výdajů a rozpočtových deficitů!
Taškařice
Nejprve krátce o počasí: Letos se zjevně toho nečasu nezbavíme.
Koalice ve smrtných křečích narychlo sehnala svých tradičních 101 ušmudlaných hlasů a dala najevo, že chce v současné sestavě – jen s jedinou změnou na postu nejvyšším – pokračovat. Prezident Zeman na to nedbal a pověřil řízením vlády svého kamaráda (a dle svých slov nejlepšího ministra financí) Jiřího Rusnoka. Voliči zatím sledují žabomyší války mezi oběma tábory a mají důvod kroutit hlavami. Sám Zeman přiznal, že jmenování úřednické vlády je de facto cestou k předčasným volbám. Aby taky ne, koalice v demisi, která si mezitím do svého čela během tanců z rozumu zvolila Miroslavu Němcovou, se šprajcne a Rusnok jistojistě od poslanců šanci nedostane. Buď tedy nechá současná partička Rusnoka vládnout bez schváleného programového prohlášení, nebo si LIDEM a jim podobné obskurní hnusy budou muset pod sebou konečně podřezat větve.
A už se nám vyrojily komentáře, že Zeman měl většinu, kterou znovu s odřenýma ušima spíchly ODS s TOPkou za přispění Karolíny Peake, respektovat. Neměl. Nemusí. Tak to prostě v současném systému je, a pokud se to někomu nelíbí, měl se už dávno bít za to, aby to bylo jinak.
Nedotknutelní
Vláda odmítla jmenovat do rady Českého telekomunikačního úřadu, instituce, jejíž renomé je kvůli nečinnosti a přihlížení hajzlovinám všeho druhu (velmi diplomaticky řečeno) sporné, právníka Roberta Pelikána. Důvod? Na svém blogu si dovolil kritizovat premiéra Nečase a ministra financí Kalouska. Druhý zmíněný údajně na jednání vlády argumentoval tím, že ten, kdo vládu kritizuje, by neměl být jmenován. Ještě pořád jsme na tom dobře, za soudruhů už by byl Pelikán v Jáchymově.
Trafika pro Johna
Předseda Věcí veřejných Radek John (čti „jón“ nebo „šašek na entou“, nikoli džon, tak světoví zase nejsme), bývalý novinář a moderátor s naléhavou dikcí, odchází z pozice ministra vnitra. Tesknit ale nemusí, protože předseda vlády Nečas ho chce ve vládě, a tak pro něho vytvořil pozici vicepremiéra pro boj s korupcí. Zřejmě Johna pro tahleta křesla kvalifikují investigativní žurnalistická minulost a nekončící tiráda keciček Veřejných věciček, které před volbami proklamovaly, jak chtějí zatočit s korupcí, až je Mladá fronta Dnes napíchla na jejich vlastní vidle, když odhalila, že vstup do vlády byl strategickým podnikatelským záměrem faktického vládce této ministraničky bez kázně a sebekritiky, zato však s velkou dávkou sebevědomí, Víta Bárty.