Author Archives: Hnidopich

Zázrak

Lidi, stal se zázrak! Po uši zadlužený neúspěšný prezidentský kandidát Jan Fischer alias Honza, co se nikdy nebude schovávat, včera přijal kandidaturu na ministra financí v Rusnokově vládě a už dnes se mu podařilo několikamilionový dluh splatit. Lepšího správce státní pokladny nám Zemanovo nebe nemohlo seslat!

Večírek na Hradě

Takhle to chodí v české kotlině. Vláda bezskrupulózních vrahů morálky, která dílem vrtochů prezidenta končí dřív, než na kolik si aktuální osazenstvo Poslanecké sněmovny rozpočítalo splátky hypoték, a onen nevyzpytatelný stařec z Hradu ji pozval na večeři. Můžeme proti Zemanově samolibosti namítat leccos a Nečasův kabinet nám třeba klidně může být sympatický, ale v dobré společnosti je ukázkou cti a dobrých mravů pozvání přijmout, když jsem v nějaké pozici, kde je mým „posláním“ (dovolte, abych se zasmál) politika. Jenže tady se na takové věci nehraje. Vláda poslední tři roky protlačovala zákony sněmovnou za cenu osobních obětí (nakolik se tento atribut vyplní u odcházejícího premiéra, o jehož vydání coby poslance požádal státní zástupce, ještě uvidíme) a nedbaje hlasů opozice. Ano, i proti opozici, kterou vedou nevyzrálý spratek Sobotka s bytem za poslanecké náhrady a na záda mu dýchající multifunkcionář Hašek a chytrý horák Filip, můžeme mít lecjaké výhrady. Ale politika by měla být uměním kompromisu a hledáním možného, přesně tak, jak – obráceno naruby – dokázala politická reprezentace v souvislosti s důchodovou reformou. Vyjednávání a snaha o kompromis se ale v české kotlině opravdu nedějí. Místní politici předvádějí hru na mrtvé nelítostné brouky: pokud jedněm vezmou druzí hračku, dostanou druzí od prvních přes pracičku lopatičkou ještě dřív, než ji stačí na přilehlém pískovišti vyměnit za pomíjivou bábovičku. A tak na večeři dorazili kromě odcházejícího smutného klauna Nečase jen čtyři ministři – z toho jeden, který v kabinetu vlastně nekončí, protože jde o ministra obrany Picka, kterýžto by měl pokračovat ve vládě Rusnokově, a jeden, o kterém – a sním své brýlové obroučky, pokud se mýlím – nikdo jaktěživ neslyšel, ministr bez portfeje Petr Mlsna. A i ten si s novými poměry hodlá zadat: údajně nastoupí jako náměstek nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Musel to být tragikomický večírek. Jen se trochu obávám, že hlavní v roli v něm nehrají přišedší, ale voliči. Na ně je v posledních měsících značně nepěkný pohled.

Bratři v (téměř pruhovaném) triku

Když zavřeli Ratha, zatím jen do vazby, tetelili se mnozí koaliční politici blahem a nepokoušeli se skrývat škodolibé úsměvy, když mluvil o tom, že vazba je novodobá tortura. Teď necelé tři týdny sedí ve vazbě milenka odcházejícího premiéra a ten se může přetrhnout, aby ji odtamtud dostal. Hleďme, jak se prohlášení podobají…

„A takto to může trvat měsíce nebo roky, prostě dokud je nezlomíme, dokud je nezdeptáme, dokud je depresí neuvrhneme až na samé dno.“
David Rath 5. 6. 2012 v projevu před Poslaneckou sněmovnou, kam byl přivezen z vazby

„Byl bych nerad, kdyby natahování výslechů a doplňování seznamu svědků působilo dojmem, že skutečným cílem je držet tyto lidi ve vazbě a zlomit je.“
Petr Nečas 3. 7. 2013 ke kauze Jany Nagyové v době, kdy Rath stále čekal na soud ve vazební cele

Kdo s čím zachází, tím také schází…

Babiš skóruje

Tedy ne že by mě někdo mohl podezřívat z toho, že podléhám falešným iluzím, ale tohle je gól. Miliardář Babiš koupil Mafru (mj. Mladou frontu DNES a Lidové noviny a skupinu serverů kolem iDnes). Karty jsou rozdány poměrně zajímavě: uhlobaron Bakala si ke svým dolům, bytům a miss manželce pořídil Economii a nedávno Centrum Holdings. Jak se před volbami nechají k šílenství strhnout Hospodářky, už víme. A jestli nákup Mafry zemědělsko-potravinářsko-chemickým konglomerátem bude znamenat stejnou podporu chemickým přípravkům, uzeninám a Slovákovým názorům, jako je tomu v případě agrofertského týdeníku 5+2, se teprve dozvíme. Babiš nicméně nabil ostrými. Koupě masového mainstreamového titulu je pro jeho politické ambice – jakkoli na titulech vydavatelství oceňuje „seriózní“ žurnalistiku – obchodem snů. Jestli má někdo šanci být malým českým Berlusconim, je to teď jedině Babiš. Jen by si měl dát pozor na holčičky, to pak ani zdatní manipulátoři nedopadají dobře.

Na špatné stopě

Teď už bývalý premiér Petr Nečas se nechal slyšet, že jeho vrchní ředitelka Jana Nagyová se se šíbry Rittigem a Janouškem scházela na jeho popud, aby získal informace z podnikatelského suterénu. Možná mu ležely na srdci podmínky pro podnikání a nadměrná byrokratická zátěž, proti nimž jeho kabinet bojoval tak dlouho, až se Česká republika ve všech možných žebříčcích propadla hluboko za státy Afriky a jihovýchodní Asie. Jen mu jaksi nedošlo, že Rittig a Janoušek k té problematice neměli a nemají co říct: oni na podnikání nezbohatli a administrativní džungle pro ně byla a je konkurenční výhodou. Těžko od nich získat informace o tom, jak se v Česku podniká.